Arsenicum album AKH - produkt měsíce

 

Arsenicum album AKH – je horší chřipka, nebo strach z nemoci?

Bertík ležel zachumlaný pod dekou a ani jeho oblíbený plyšový jezevčík ho tentokrát nedokázal rozveselit. Chlapec byl horký, přitom se třásl zimou a každou chvíli se chtěl napít – ale jen malinko, po doušcích. „Mami, mně je tak špatně,“ šeptal vyděšeně a tisknul maminčinu dlaň.
Maminka Dagmar seděla u postele už několikátou hodinu. Teploměr hned po ruce, léky vyrovnané v řadě, krabice kapesníků lícovala s hranou nočního stolku. Měla pocit, že když jsou věci srovnané a na svém místě, aspoň něco je v pořádku. Aspoň ostrůvek jistoty v tom strašném chaosu, který v ní vyvolávala synkova nemoc. V hlavě jí běžely všechny možné scénáře – co když se to zhorší, co když to není jen chřipka, co když…
Strach z nemocí ji provázel celý život. A teď, když byl nemocný její syn, se úzkost znásobila.
Bertík i Dagmar byli odjakživa zimomřiví a velmi snadno se nastydli. Stačil průvan, změna počasí nebo únava – a oni „lehli“. Bertík byl letos nachlazený už několikrát, nemoc probíhala vždy s velkou slabostí, bolestí hlavy, úzkostí a zimnicí. Dagmar to znala až příliš dobře – podobně totiž prožívala i své vlastní virózy. Slabost, strach, zimnice, vodnatá rýma postupně odírající nosní dírky. Doufala, že Bertík nemá v hlavě tak pesimistické myšlenky, jako ona – při každé akutní nemoci bojovala s pocitem, že se nikdy neuzdraví. Snažila se černé scénáře potlačit, „zapojit rozum“, jak jí připomínal manžel, ale když šlo o dítě, dařilo se jí to ještě míň než při vlastní nemoci.

Dagmar se snažila být silná, ale kolotoč v hlavě se začal vymykat její kontrole. Točila se v něm jedna temná varianta za druhou. Co když se chřipka zkomplikuje? Co když něco zanedbám? Co když…
Vnitřní napětí bylo čím dál větší. Nedokázala se uklidnit. A s každým Bertíkovým zakašláním se jí srdce svíralo stále víc.
Nakonec sáhla po telefonu, aby zavolala spolužačce z gymnázia, dnes lékařce a homeopatce.

„Já vím, že to možná přeháním,“ začala Dagmar omluvně, „ale zdá se mi, že Bertík je na tom hrozně špatně. Včera jsme byli u naší dětské doktorky, poslechla ho, změřila CRP a udělala streptest, a řekla, že je to viróza, že to teď lítá. Dala nám sirup na teplotu, kapky na kašel a do nosu, ale on pořád hicuje a naříká… Nevydržela jsem a večer s ním ještě jela na pohotovost, ale skoro mě vyhodili, že hysterčím. Znovu ho prohlídli a prý má asi chřipku. Ale řekli ‚asi‘! Co když je to třeba meningitida??? Fakt se o něj bojím. A taky toho, že něco zanedbám.“

Naše kolegyně se Dagmar klidně a systematicky vyptala na všechny symptomy. Jak Bertík nemoc snáší, zda mu je spíš horko nebo zima, jestli je neklidný, jak pije, jak spí. A pak se na chvíli zastavila i u Dagmar samotné. U jejího strachu, potřeby kontroly, vnitřního neklidu a vyčerpání z toho všeho.
„To, co popisuješ,“ řekla nakonec, „sedí velmi přesně na Arsenicum album. U Bertíka i u tebe. A neboj, i já jsem přesvědčená, že je to chřipka. Uvidíš, že i díky Arsenicum album AKH bude za pár dní úplně v pořádku.“
Dagmar se úlevou rozbrečela. Moc jí pomohlo i to, že může pro Bertíka udělat ještě něco navíc. Nejen bezmocně sedět u postýlky a šílet strachy. Poslala manžela pro Arsenicum album AKH a pak začali brát oba s Bertíkem každou hodinu jednu tabletku.

On na chřipku a ona na strach.

Po podání Arsenicum album AKH se Bertík přestal třást zimou, horečka ustoupila a on konečně klidně usnul. V noci se několikrát napil – stále po malých doušcích – ale už se nebudil s pláčem a úzkostí.
A Dagmar? Po dlouhé době se jí psychicky ulevilo. Poprvé od začátku synkovy nemoci si dovolila zavřít oči a jen být. Strach ji konečně přestal ovládat, zůstal jen vzadu v hlavě jako maličký šotek.
Ráno byl Bertík unavený, ale klidnější. Teplota se už zvedla jen trochu nad 37 °C, dostal chuť k jídlu, a dokonce se zmírnila ta protivná rýma. Během tří dnů byl úplně v pořádku, přesně, jak říkala lékařka-homeopatka.
Podle doporučení homeopatky ale Arsenicum album AKH užívali dál, třikrát denně. Za tři měsíce už i skeptická Dagmar musela uznat, že jim Arsenicum album AKH pomáhá v prevenci nachlazení i úzkostí.

Síla Arsenicum album AKH spočívá nejen v tom, že pomáhá tělu zvládnout chřipku a nachlazení, ale také v tom, že utišuje vnitřní neklid, úzkost a strach o zdraví, které nemoc často provázejí. U dětí i u dospělých. Hlavně u těch, kteří chtějí mít vše správně, bezpečně a pod kontrolou.

Kdy myslet na Arsenicum album AKH?

• při chřipce nebo virovém onemocnění s výraznou slabostí
• když pacient pije často, ale jen malé doušky
• u dětí i dospělých, kteří bývají často nemocní a rychle se vyčerpají
• když je pacient zimomřivý, vyhledává teplo, chce být přikrytý
• při vnitřním neklidu, úzkosti a strachu o zdraví
• pokud je přítomná přehnaná pečlivost, potřeba pořádku a kontroly

Arsenicum album AKH není jen „lék na chřipku“. Je to homeopatikum, které cílí na celkový stav – fyzický i psychický. Pomáhá tam, kde nemoc doprovází strach, vyčerpání a vnitřní napětí.

Proč jsme nezvolili jiné „chřipkové“ léky?

Proč ne Aconitum AKH?

Aconitum je typickým pro případ náhlého začátku onemocnění:

• chřipka přichází prudce, po prochlazení nebo studeném větru
• dominuje intenzivní strach, panika, neklid, často s vysokou horečkou
• pacient je ale spíše aktivní, neleží vyčerpaně
• má žízeň na velké množství tekutin

U Bertíka i jeho maminky ale nemoc nezačala tak prudce a strach nebyl náhlý, panický – spíš dlouhodobý, vnitřní, úzkostný, typický pro Arsenicum album.
(viz článek: Aconitum AKH – náhlé stavy po prochlazení)

Proč ne Camphora?

Camphora patří k lékům chřipky, těžkých viróz a kolapsových stavů:

• výrazný pocit chladu, ledové končetiny
• pacient může být bledý, studený, téměř bez reakce
• často chybí žízeň,
• někdy je dokonce odpor k teplu

Bertík i Dagmar jsou sice zimomřiví, ale vyhledávají teplo, chtějí být přikrytí a Bertík má žízeň po malých doušcích – to už je jasný arsenikový obraz.
(viz článek: Camphora AKH– náhlé kolapsové stavy a šok)

Proč ne Bryonia AKH?

Bryonia AKH je lékem chřipky s obrazem:

• suchosti (sliznice, kašel, rty)
• silného zhoršení jakýmkoli pohybem
• pacient chce být v klidu, sám, nerušený, bývá podrážděný, ale ne vystrašený
• typická je velká žízeň po velkých doušcích

Bertík je sice slabý, ale neklidný, potřebuje maminku nablízku, a pije často, po malých doušcích. U maminky Dagmar navíc jasně vystupuje úzkost, strach o zdraví a přehnaná pečlivost, což Bryonii neodpovídá.
(viz článek: Bryonia AKH – chřipka se suchostí a potřebou klidu)

Výše uvedené informace mají pouze informativní a vzdělávací charakter, nenahrazují konzultaci s odborníkem v případě zdravotních potíží.